“V roce 1485 poté, co Richard III. překonal všechny výzvy stavící se proti jeho následnictví, byl již pevně usazen na trůnu jakožto právoplatný anglický král. Naneštěstí se ale stal králem bez dědice. I když to nebyla katastrofa, určitě se jednalo o závažný problém, třebaže po králově smrti relativně snadno řešitelný. Na pozadí Richardova problému bylo 100 let nejistot a bojů ohledně následnictví na anglickém trůnu. Tato smutná historie započala za vlády jiného krále Richarda, a to Richarda II., který se nacházel v podobné situaci bez přímého dědice. Tento fakt a zejména jeho následky byly stále v živé paměti. Proto je zcela jisté, že Richard III. si plně uvědomoval závažnost tohoto problému i to, že se s ním musí co nejdříve vypořádat. Je tedy jasné, proč Richardovy diplomatické aktivity po celých pět měsíců od března až do srpna 1485 byly zcela jednoznačně zaměřeny na rychlé vyřešení tohoto dilematu tím, že dá svému království novou královnu s nadějí na zplození nového dědice koruny.“
Rekonstrukce podoby Richarda III. provedená na základě jeho nalezené lebky.
