„Neustále jsem si opakovala: „Není to tvoje chyba.“ Ale určitá část mý osobnosti se dodneška obviňuje za to, že jsem svým způsobem přispívala k už tak velký hromadě stresu, která na Chrise dopadala. Byl pod enormním tlakem jako lídr kapely mající na starosti veškerý organizační záležitosti – a pak jsem tu byla ještě já jako jeho životní partnerka a starosti o mě. Za všech okolností se snažil chovat jako můj rytíř a ochránce – poměrně tvrdý oříšek pro tak citlivého a vnímavého člověka. A teď byla zase řada na mě, abych se postarala o něho – byla jeho rytířem a ochráncem –, když se zdálo, že se náš svět momentálně kompletně rozpadá: ztratili jsme naši kapelu, přišli jsme o naši smlouvu s nahrávací společností a vše nasvědčovalo tomu, že brzy přijdeme i o náš dům.
Byli jsme na mizině. Člověk si potom, co dosáhne úspěchu v hudebním byznyse, prodá víc než 40 milionů desek, je na vrcholu svojí kariéry a celejch posledních sedm let dřel nonstop jako mezek, kromě pár dní odpočinku na švýcarský klinice ve „společnosti černých oveček“, kde podstoupil léčbu jejich kmenovými buňkami, dokáže představit ledacos, ale že skončí po tom všem na mizině? No jo, tak už holt funguje showbyznys – nebo přinejmenším hudební průmysl. Muzikanti jsou často notoricky známý tím, že přistupují k byznysu chaoticky a nedbale. A to nechává doširoka otevřená vrátka pro „vlky“, aby se na nich řádně přiživili. Jednu věc vám garantuju: všechno, co jsme jen mohli udělat špatně ohledně obchodní stránky věci a výběru našich manažerů, tak to jsme udělali. Měli jsme naprosto příšerný smlouvy a lidi, kterým jsme platili za to, aby se o nás jako kapelu postarali, přirozeně daleko víc sledovali vlastní zájmy a snažili se z toho všeho vytřískat co nejvíc pro sebe. Převezli nás.“
Album „The Best of Blondie“ ukazuje na velkou slávu Debbie Harry a její kapely po celém světě. Následoval tvrdý pád, z něhož se ale Debbie po čase vzpamatovala. Kapela Blondie vystupuje dodnes, letos v únoru vyrazila opět na turné.
